Austrálie
10 - 24. 1. 2018
Deník
z outbacku

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

16. 1. 2018 - den sedmý

trek okolo Uluru

START: 6:25 kempoviště u Uluru

POZN.:

  • Po vymrzlé noci Míša zaspává východ slunce. Je pod mrakem, tak to nevadí. Máme ještě 2 pokusy. Vyrážíme na trail kolem Uluru, 10,6 km. Snad vydrží být pod mrakem co nejdéle.

 

  • Výstup na Uluru je uzavřen kvůli silnému větru. Bezva! Bude pofukovat. A taky že jo. Celou dobu se jde příjemně, je pod mrakem, fouká, užíváme si Uluru ze všech stran. Lidí tady není mnoho. Před 12hod jsme zpět, vyšli jsme v 7. Překvapuje nás, kolik je kolem Uluru vody. Z tabulek se dozvídáme zajímavé info.

 

  • Po túře jdem doplnit vodu, vyprat na záchody a přejíždíme na odpočívadlo na oběd.

 

  • Na místě pro východ a západ slunce jsme v poledne úplně sami. Bereme jídlo a jdeme asi 200m k posezení s výhledem na Uluru. Je to bezva – stín, fouká, parádně jsme si odpočinuli.

 

  • Jedeme na procházku v dunách. Je dost vedro, 40 stupňů, naštěstí je to jen 500m. Nejsou to ale duny, jen červený písek. Horký.

 

  • Cestou na kemp dočepováváme vodu a nakupujeme. Poprvé sýr. A tousťák o $4 levnější, jen za $0,99! V našem ,,kempu“ jsme sami. Sprchujeme se, hurá!!! Cítíme se svěží. Že by západ slunka byl dnes z kempu?

 

  • Přejedeme na duny v kempu a výhled nic moc, tak jedeme zase na parkoviště na západ. Dnes je jiné složení lidí, je to daleko klidnější jak včera, nikdo nekempuje. Uluru se krásně nasvěcuje od slunka. I podruhé si západ užíváme. Toho se nejde nabažit.

 

  • Spíme na našem místě. Po nás přijedou ještě 3 auta. Už to máme vychytané, tak nám to jde rychle. Zdá se nám hodně snů. Spíme parádně.

 

CÍL: Najeto 120km

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

17. 1. 2018 - den osmý

Kata Tjuta

START: kemp 6:35

POZN.:

  • Vyrážíme na Katu Tjutu. Je pěkně nasvícená z cesty. Zastavujeme na první zastávce – Dune viewing. Za námi zastavuje autobus, spěcháme, ať se vyhneme turistům. Fotíme se, ale Kata je hodně roztahaná do šířky, tak na fotkách tolik nevynikne.

 

  • V parku jsou JEDNY! Záchody. Zastavujeme zde před autobusem, naštěstí. Chystám snídani. Včera jsme si pro zpestření koupili sýr, musí se dojíst. Je zajímavé, že se potraviny v autě moc nekazí, vyhazovali jsme jen jeden zbylý wrap.

 

  • Valley of the wind: túra 7,6 km středně náročná. Vody jsou k dopuštění, bereme jen dvě flašky. Procházka je to parádní. Hlásí dnes 40 stupňů a brzy cítíme, že to tak bude – přestože je to větrné údolí, moc nefouká. V půlce se mi udělá zle z horka. Michal říká, že je to nelidsky spalující. Na konci dobíráme vodu a jedeme na druhý a poslední trail, co tu je, než bude odpolední pařák. Už je půl 12, máme co dělat. Už jsme vypili každý aspoň 3 litry vody. Mezi skálami není stín, slunce je nad námi. Přejíždíme na piknik, rozděláváme oběd, vše teče. Chladivý ručník nesundávám z hlavy. Na zemi není možný stát ani v nazouvákách. Michal těžce dýchá. Doplňujeme vodu na sprchování a jedeme ještě nafotit Uluru – obloha je vymetená, modrá, Uluru oranžové.

 

  • Dnešní sprcha je parádní. Voda v kanystru je teplá, vítr fouká teplý, komfort se vším všudy. Vlasy mám suché za 15minut. Konečně si zase připadáme jako lidi.

 

  • Při cestě z parku míjíme auto, zdraví nás. Asi je to nějaký nováček z dálnice. V parku se už řidiči nezdraví.

 

  • Naposledy jedeme na západ slunce, je úplně bez mráčků. Na véču kupujeme grilované kuře za $11, mňam! Takový západ slunce si nechám líbit! Poté jedeme na Malu vyměnit vodu. Až přijedeme do kempu, Míša zjišťuje, že tam zapomněl nápustku.

 

  • Hned vedle nás jsou 2 auta. Jdeme spát brzy, ráno vstáváme na východ. O půl 3 si jdu prohlédnout oblohu. Vidím několik mlhovin. Hvězd mi však přijde míň, jak na severní polokouli.

 

CÍL: Najeto 220km.

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

18. 1. 2018 - den devátý

výšlap na Uluru

START: náš kemp 5:09

POZN.:

  • Vyspali jsme se skvěle, v kempu už jsme jak doma. Vyrážíme o 9 min později oproti plánu. U brány už stojí auta. Východ slunce je krásný, obloha mění barvu z modré na fialovou a růžovou, Uluru červená. Při západu se obloha barví do oranžova a žluta. Jsme nervózní z nápustku a davu lidí, tak hned po východě odjíždíme na Malu.

 

  • Je tam! Nápustek na nás čekal! Vzápětí následuje druhá radost – otevřen výstup na Uluru! Michal velí přezout boty, rychle chystá batoh, stíhám namazat každému jeden chleba s nutelou. Výšlap je však horší, než jsem čekala! Vzdávám to hned zkraje, bojím se, že mi bude klouzat noha a umřu tady. Michal mě tu nechává a jde nahoru. Děsně dlouho na něho čekám, protože se bojím jít sama dolů. Až po 8 hodině sbírám odvahu a jdu do auta. Nahoru šlo asi 80 lidí, z toho 90% mělo hladkou podrážku. Jsou to bezohlední sebevrazi. Michal se ani po hodině nevrací. Jsem nervózní a přemýšlím, kolik stojí převoz těla a že má můj pas. Před půl devátou se začínají vracet první lidi. Je to proti slunku, nevidím, jestli jde i Míša. Už aby byl dole!!!

 

  • Michal se vrací!! Plíží se opatrně dolů a radostně mává. Říká, že to byl mazec a že je dobře, že jsem nešla, že bych to nedala. Vypadá unaveně a šťastně. Chystám mu kuře a Tim Tam. Na fcb to má vyjevené smajlíky fotka z vrchu.

 

  • Cestou zpět se stavujeme v Kulturním centru (pozn ke knížce: Josephine Flood – Původní Australané), pěkně po aboriginsku vyzdobeném. Poté poslední nákup na 2-3 dny, benzín a opouštíme Uluru. Jsme smutní, sžili jsme se tu, prožili tu krásné chvíle. Spaní v našem kempu bylo excelentní, s Mléčnou dráhou nad hlavou. A signálem. J

 

  • Po hodině jízdy zastavujeme na odpočívadle. Na Míšu to jde (spaní), tak otvíráme okýnka, 40 stupňů vedro a spíme. Druhá zastávka je s výhledem na Mt. Conner a na druhé straně solné jezero. Pod nohami žhne červený písek. Pravá Austrálie. Třetí zastávka je na umytí nohou od písku. Čistím i fleky na podlaze auta. Čtvrtá zastávka je na Míšovo přání – staré vraky road trainů na  Ebenezer. Za mnou voní to grilované kuře a já chci být už na Erldundě – na signálu a najíst se.

 

  • Erldunda: konečně jídlo! Voláme Jardovi, přijíždí dva bush busy plné domorodců. Venku je 47 stupňů. Pokračujeme pomalu 90km/hod. Spíme na hranici Severního Teritoria a Jižní Austrálie. Je tu plná výbava a 1 auto s námi. Hic. Překrásný západ slunce! Fialovo – modro - růžový.

 

CÍL: Najeto 340km