Austrálie
10 - 24. 1. 2018
Deník
z outbacku

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

13. 1. 2018 - den čtvrtý

Devils Marbles

START: kemp u Devils Marbles 6:52

POZN.:

  • úžasně odpočinutí, voňaví, vyrážíme na túry do Devils Marbles

 

  • ráno je teplota maličko přes 30 stupňů, na Devils Marbles je několik krátkých procházek, užíváme si fantastické výhledy. Teplota však s každou minutou roste a v 10:45, kdy z parku odjíždíme, už je typických 40 stupňů.

​

  • Cestou zpět stavíme na dálničních zastávkách. První je UFO benzínka, kde i bereme benzín, protože je za dobrou cenu. Je to UFO centrum v Austrálii, venku jsou sošky marťanů, uvnitř novinové články o UFO výzkumu. Druhá zastávka je telegrafní stanice Barrow Creek, zjišťujeme, že telegraf nevedl pouze z Adelaide do Darwinu, ale až z Londýna! Třetí zastávka je odpočívadlo s nějakým vysílačem – když tam položím mobil, naběhne signál. Venku je šíleně, ale teplota klesá, jak jedeme jižněji.

 

  • Aboriginci už nám začínají vadit. Jsou to právoplatní vlastníci půdy, která jim byla navrácena a oni ji na 99 let propůjčili vládě. Chovají se však děsně – jde z nich strach, jsou agresivní, člověk musí i místa na spaní hledat podle bezpečnosti.

 

  • Michal se chce fotit uprostřed cesty lemované červenou hlínou. Na cestě se nedá sedět, jak je to rozpálené. Vzadu v horách je bouřka, venku 35 stupňů. Po nákupu pečiva a dočepování vody v Alici musíme najít ubytování.

 

  • Krize s ubytováním, nikde se nemůžeme dovolat a nechci spát v divočině. Nakonec ale musím Vybíráme placené kempování $5/p, jsou tam záchody, water tank, gril – takže děláme párky. Jsme tam sice sami, ale je tam krásně. Přijíždíme, už se stmívá. Jsou tam krásní zelení papoušci a slyšíme zvláštní bzučení. Myslím si, že to jsou cvrčci, ráno zjišťuji, že to jsou tisíce komárů kolem auta.

 

  • V noci překrásná obloha plná hvězd. Do půlnoci se potíme.

 

CÍL: Najeto 508km, MacDonnellův Park

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

14. 1. 2018 - den pátý

MacDonnelův park

START: Ellery Creek 7:50

POZN.:

  • Dnes nás čeká MacDonnellův park. Po probuzení 26 stupňů, děláme krátkou procházku k vodě na této zastávce, kde spíme. Přejíždíme na západ. Udivuje nás hornatá krajina. Dojíždíme k Ormiston Gorge, kde jdeme na vyhlídku a zase dolů k vodě. Je to překrásné. Třetí zastávka je Ochre Pit. Překvapuje nás, že okrová barva je pojmenovaná podle kamene. Skaliska se barví různými odstíny žluté. Je to Aboriginci velmi chráněné místo. Okr patří k jejich ceremoniím a je součástí jejich práva. Začíná být pořádný hic. Hádáme se kvůli sim kartě, která ukončuje platnost.

 

  • Kolem 13hod se vracíme do Alice, dotancováváme benzín, čepujeme vodu, špatně si pamatujeme rozpočet a propadáme depresím, že jsme nad limit. Pak zjišťujeme, že je vše ok. Jedem nakoupit jídlo na další čtyři dny. Kupujeme i novou sim kartu a kábl na iphone, který odešel.

 

  • Využíváme internetu, dáváme info domů, fotky na fb a vyrážíme do kempu směrem ke King´s Canyonu.

 

  • Špatně jsem spočítala (nebo spíš jsem to nepočítala, jen odhadla), kolik kilometrů je na přejezd, takže nestíháme dojet do kempu před King´s Canyonem, ale už za tmy stavíme v prvním kempu (parkoviště) po cestě. Jsou tam už 2 auta a další 2 ještě dojíždí.

 

  • Obloha je nauvěřitelná! Čistíme si zuby u water tanku a kocháme se

 

  • Teplota je příjemná a v noci klesá až ke dvaceti. Hledám deku.

 

CÍL: Najeto 529km

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

15. 1. 2018 - den šestý

Kings Canyon

START: Kernot Range Reat area 5:00 19 st. C

POZN.:

  • Vstáváme ve 4 hod, balíme auto a ještě za tmy vyrážíme na túru do King´s Canyonu. Kvůli teplotě totiž v 9 hod zavírají bránu a už se tam nadá dostat. Vybíráme si nejdelší a náročnou túru podél římsy kaňonu, 4 hod. Míšovi je zle od žaludku, asi z mlíka.

 

  • 6:07 se Michal stěžuje na únavu. Jednou větou ho hecuju, ať se vzbudí. A v tu chvíli vidím na cestě KONĚ! Volám, ať brzdí a naštěstí se mu vyhýbáme. Vykračoval si po silnici.

 

  • Kolem 7 hod přijíždíme na parkoviště, je tu pár aut. Připravujeme se na trail a vyrážíme. Voda je k dispozici jen na parkovišti, s sebou bereme skoro 5l. Túra je skvělá, hodně fouká, takže nejsme ani zpocení a tolik nepijeme. Výhledy nádherné. Náročný jen začátek cesty. Rovné skály, barvy. Jsme nadšení! Dole pak pereme oblečení, doplňujeme vodu a píšeme domů – je tam hifi.

 

  • Jsme po ranním vstávání unaveni, odpolední přejezd je náročný. Ale v půlce cesty se mi zdá, že vidím ULURU!!! Není to však Uluru, ale stolová hora, má úplně jiný tvar. Mt. Conner.

 

  • 16:06 ULURU!! Teď už definitivně! Kvůli tomuto šutru toto všechno?!?? Projíždíme parkoviště a zjišťujeme, kde budeme dnes spát.

 

  • YULARA: centrum pro Uluru, je zde vše – bankomat, supermarket s dobrými cenami, benzínka pod $2, voda všude. V infocentru zjišťujeme časy východu a západu slunce a potřebné informace. Jsme klidní, že tu dostaneme vše, co potřebujeme.

 

  • ULURU: WOW!! Je větší než jsme čekali. Majestátný kolos uprostřed planiny, zvláštně vyvrásněný, jako by někdo projel prsty v písku. Na parkovišti vybíráme nejlepší místo, rozestýláme, sedáme do kufru s perfektním výhledem na Uluru a večeříme.

 

  • Kempujeme na prvním neoznačeném místě, asi 8 km od brány do NP. Je to veliké, ale jsou tu 2 auta. V noci se Míša budí a nadává, jak to že je u Uluru taková zima. Je 20 stupňů. Zavíráme okýnka, oblíkáme mikiny.

 

CÍL: Najeto 510km