Austrálie
10 - 24. 1. 2018
Deník
z outbacku

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

19. 1. 2018 - den desátý

odjezd z Uluru

START: hranice ST + JA 9:25 jihoaustralského času, 29 stupňů

POZN.:

  • Noc byla pro mě strašná, byla jsem pořád zpocená. Míša spal dobře. Ráno peru, snídáme a opouštíme Severní teritorium.

 

  • Cestou se fotíme s klokanem, provoz je celkem hustý, tak 8 aut do hodiny. V Male bereme naposledy drahý benzín za $1,66. Snad nám vystačí do Coober Pedy. Počasí je nechutný, potím se i v klimatizovaném autě. Kdy už to skončí?!

 

  • Přestávka na oběd na odpočívadle. Máme wrap s tuňákem, fučí silný horký vítr. Nedá se dýchat. 42 stupňů.

 

  • Před Coober Pedy zastavujeme u Dog Fence a divíme se, že jsme ho cestou na sever neviděli. Celá krajina nám připadá jiná, vidíme ji teď jinýma očima. Vše je rovné, pusté, červené. Vyloženě si cestu užíváme.

 

  • Zajíždíme zpět na Breakaways. Nikdo tam není, jen neuvěřitelný klid. A vedro. Zajíždíme na dokout, kde jsme minule nebyli, je to prostě nádhera. Ve městě dotankováváme, voláme Jardovi, ti už zítra odlétají na Zéland. Chceme dnes dojet co nejvíce na jih, abychom zítra mohli pochodit obchody v Port Augustě a navštívit park Ikara Flingers.

 

  • Zjišťujeme, že za pár set kilometrů už budeme mít pořád signál. Kupodivu jsme z toho nešťastní.

 

  • Je šest hodin večer a venku 44 stupňů. Michal říká, že je tu vše suché jako pepř a zdraví protijedoucí policajty.

 

  • BUM! Rána jak z děla. Už dnes podruhé spadla Go Pro kamera. Michal nadává, nemůžu citovat.

 

  • Celý den jedeme vyhlídkových 90km/hod a večer zjišťujeme, že se nestíháme dostat tam, kam jsme chtěli – na Pimbu. Zrychlujeme na 100km/hod a stěží dojíždíme na první parkoviště za Glendambo. Je tu už stále signál, i když slabý. Spíme tu s ovcemi a milionem much. V noci jich v autě zabíjíme aspoň 20. Mají příšernou drzost a lezou do ucha, oka i nosu. V noci je pořád okolo 40 stupňů, vražda.

 

CÍL: Najeto 692km

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

20. 1. 2018 - den jedenáctý

celodenní přejezd na jih

START: parkoviště za Glendambem 7:41, 27 stupňů

POZN.:

  • Za hodinu jízdy stoupla teplota o 11 stupňů, takže v 9 ráno je 38 stupňů. Zastavujeme v Pimbě, vzpomínáme na naši první noc zde, snídáme s davem much a jdeme za $2 spolu do sprchy, kde se nejen stihneme oba dobře umýt, ale i vyprat oblečení. Opouštíme buš a další zastávka v civilizaci a shopping!

 

  • 10:18 – 40 stupňů. 10:20 – 41 stupňů, 10:32 – 42 stupňů, 11:03 – 43 stupňů, 12:38 – 32 stupňů. Na 40 km o 11 stupňů dolů.

 

  • Port Augusta: shopping v oblíbeném obchodě, kupujeme suvenýry, jídlo, ponožky. Dotankováváme benzín za rozumnou cenu a kupujeme potraviny, jdeme do parku grilovat. Nejenže fučí jak ďas, ale Aboriginci měli nějaký konflikt a přijel policajt, po chvíli další pár a pak ještě jeden. Jsme trochu nervózní, ale dokud tam policajti jsou, grilujeme v bezpečí. Poté si jídlo neseme do auta. Kvůli větru se stejně nedá být venku.

 

  • Krajina se mění co chvíli. Za Augustou už je žluto-hnědá, všude pomlácené obilí, ovce se pasou. Dálnice do Adelaide je nudná.

 

  • V Adelaide bereme plnou nádrž a jsme smutní z provozu, nejsme na to zvyklí. Ale! Naladíme rádio!

 

  • Vybíráme kemp zadarmo, uprostřed vinic, za Adelaide. Cestou pár vteřin před námi srazilo auto klokana, chudák ještě žil, když jsme je míjeli. V buši o klokana člověk nezavadil a tady musí být pořád ve střehu. Užíváme si nádherný růžovo-fialový západ slunce a vinice okolo.

 

  • Přijíždíme do kempu a šok!!! Je tu plno aut! Stěží najdeme místo mezi 2 karavany a nastává další šok – na celý kemp je tu jeden záchod! Ale teplota je konečně příjemná, pod 25 stupňů. Konečně se vyspím!!!

 

CÍL: Najeto 630km

OUTBACK AUSTRALIA

!!!WOW!!!

 

21. 1. 2018 - den dvanáctý

Národní Park Coorong

START: Langhorne 7:58

POZN.:

  • Vinařská oblast, v noci byla zima, ale spalo se dobře, hlavně se člověk cítil v bezpečí

 

  • Je kolem 25 stupňů, zastavujeme na snídani a převlékáme dlouhé kalhoty, dotáčíme záběry a Michal, že jsem zpomalená. Zastavujeme u městečka Meninge a NP Coorong, fotíme a v NP mě píchla včela – umývala jsem si ruky a ona vyletěla z kohoutku. Pinzetou jsme vytáhli žihadlo, trochu to zrudlo, tak jsme to polili slivovicí a bylo.

 

  • Salt Creek: u informační tabule se dovídáme o scenic road kolem solných jezer a vyrážíme. Dáváme i 3km túru kolem, Michal je nadšený, fotí jak divý. Říká, že krajina je jako v Yellowstonu. Na vlnkové cestě se znovu ujišťujeme, že jsme udělali dobře, že jsme nejeli Oodnadatu. Na oběd dojídáme posledního tuňáka.

 

  • Stále je kolem 20 stupňů, Michal nadává, já si libuju.

 

  • V Mount Gambieru jdeme na nákup a hurá! Naše oblíbené kuře jen za $7,90!! Poté jedeme asi naposled dočepovat vodu na benzínku, bereme i plnou nádrž a já platím posledními penězi, co máme. To nám dojde až později, že jsme úplně bez hotovosti. Začínám s Otčenášem, ať hotovost nikde nepotřebujeme.

 

  • Přijíždíme na hranice Jižní Austrálie a Viktorie. Uvítací cedule nijaká, dost fouká. V této solné oblasti jsou auta bílá od soli. Je tu dost chladno.

 

  • Zastavujeme na view pointu, kolem nás lesy jako když vyjedeme za Rýmařov, jen z nich neskáčou srnky, ale klokani. Vidíme 3 a k tomu oceán. Auta tu jezdí jak blázni – Michal nadává.

 

  • Kemp je pěkěn v lese, ale i tak tam je dost aut. Večeříme kuře a i přes chlad se snažíme užít si kempovací náladu a atmosféru.

 

CÍL: Najeto 515km